Potřebujete GP na rozdělení pozemku, který následně se smlouvou „vložíte“ do Katastru nemovitostí. Pozor – s veškerým dělením nebo scelováním pozemků musí souhlasit stavební úřad. Proto je lepší před vyhotovením GP kontaktovat příslušný stavební odbor a nechat si odsouhlasit návrh. V případě nesouhlasu stavebního úřadu nebude změna Katastrem nemovitostí zapsána a GP nelze k ničemu použít.

Pokud pouze potřebujete vědět, kde jsou hranice v terénu nebo máte spor se sousedy, objednejte si geodeta a ten v terénu na podkladě dostupné dokumentace uložené na Katastru nemovitostí a s návazností na prvky v terénu znatelné, hranici vytyčí. Písemně vyzve okolní sousedy k dostavení se na místo a celý průběh vytyčované hranice ozřejmí a vysvětlí. Výsledkem je protokol o vytyčení hranice pozemku, který se zakládá v dokumentaci Katastru nemovitostí a kopie dostanou všechny zúčastněné strany. Pokud vlastníte pozemek ve zjednodušené evidenci a potřebujete nebo žádáte, aby se vyznačil v aktuální mapě, pak potřebujete GP na vytyčení nebo upřesnění hranice, který následně společně s protokolem o vytyčení hranice „vložíte“ do Katastru nemovitostí.

Je dobré si nechat vyhotovit GP na věcné břemeno, ve kterém se popíše, jaké právo můžete vykonávat (např. právo chůze), kdo ho může vykonávat a graficky se vyznačí kde (např. dvoumetrový pruh kolem plotu). Tímto břemenem se „zatíží“ pozemek souseda a on musí toto právo „strpět“. Nejčastěji se s věcným břemenem na pozemku můžete setkat u podzemních vedení. Správce podzemních inženýrských sítí si společně s výstavbou, nebo dodatečně, nechá vyhotovit věcné břemeno na právo jízdy, chůze a opravy např. ve dvoumetrovém pásu kolem průběhu vedení. Tyto břemena se do mapy nezakreslují, pouze se vedou v popisných informacích o pozemku s odkazem na GP, ve kterém je ta oblast zakreslena. Věcné břemeno se při převodu pozemku automaticky převádí na nového majitele a nezaniká.